Říše her

Vše o deskových hrách na jednom místě…. to je Říše her

Azul 1. díl

Nyní z kraje podzimu Mindok vydává již čtvrtý Azul. Rozhodli jsme se proto v redakci nejprve představit předchozí tři Azuly, než se dostaneme k recenzi čtvrtého dílu.

Úvod

„Portugalský král Manuel I. byl při své návštěvě Alhambry natolik okouzlen jejími interiéry, zejména keramickými dlaždicemi zvanými „azulejos“ (původně s modro-bílým dekorem), že okamžitě nařídil, aby jeho vlastní palác v Portugalsku byl vyzdoben podobnými obklady. Azul vám, umělcům navrhujícím obložení interiérů, splní velký sen obložit stěny samotného královského paláce v Evoře.“

Azul je barevná leč abstraktní hra z roku 2017, jejíž otcem je německý designér Michael Kiesling, který se proslavil jako spoluautor Tikalu (1999), ve kterém jste se mohli vydat objevovat středoamerický prales, či jako spoluautor Heaven & Ale (2017), kde jste se stali mnichy pečujícími o svou klášterní zahradu a stáčejícími pivo. Díky Mindoku jsme se také dočkali Vikingů (2007), neválečné rodinné hry zaměřené na sociální strukturu starých seveřanů a osidlování fjordů.

Grafiku má na svědomí Chris Quilliams, známý pro sérii Pandemic či námořní tematický skvost Merchants & Marauders (2010).

Jak se stát dlažebním mistrem

V krabici se skrývá spolu s pravidly kartonové plato s 9 výlohami (podtácky), 100 plastových dlaždic (po 20 ks v pěti barvách), dlaždice prvního hráče, 4 desky hráčů, 4 kostičky – ukazatele bodů, látkový váček na losování dlaždic a jednoduchý plastový insert s otvory pro uskladnění výloh.

Podle počtu hráčů zvolíte počet výloh k jejich vyložení do kruhu s dostatkem místa zachovaného ve středu stolu. Do středu stolu umístíte žeton začínajícího hráče (k určení pořadí pro další kolo) a na každou vyloženou výlohu položíte 4 vytažené dlaždice z látkového váčku. Všichni hráči začnou s černou kostičkou na své desce na poli nula. Zvolte začínajícího hráče a pusťte se jako věhlasní obkladači do honby za nejvýnosnější mozaikou.

Hra je hrána na body na předem neznámý počet kol. Cílem hry je co nejvíce a nejefektivněji zaplnit svou barvenou mřížku 5×5. Hra končí ve chvíli, kdy se jednomu z hráčů podaří zaplnit celý jeden řádek (umístit do něj pátou dlaždici). Kolo se skládá ze tří fází: 1. nabídky výloh, 2. obkládání stěn a bodování, 3. přípravy dalšího kola.

Nabídka výloh a rozlosované dlaždice z váčku na začátku hry/kola.

Ve svém tahu si hráč vybere z jakékoliv výlohy s nabídkou všechny dlaždice stejné barvy (1-4 ks). Zbylé dlaždice přesune do středu stolu. Další hráč učiní ten stejný krok, anebo si zvolí vzít dlažky stejné barvy z nahromaděných zbytků ve středu stolu. První hráč, který tak učiní, a sebere ze středu stolu všechny dlažky jedné barvy (1 – X), si vezme spolu s dlažkami i žeton začínajícího hráče, který umístí na podlahu. Kde je podlaha?

Předchozí nabídka výloh po čtyřech uskutečněných tazích.

Deska hráčů se skládá ze tří oblastí, kam lze dlaždice umístit. Nalevo jsou sépiové přípravné řady, napravo finální skládaná mozaika, a na spodní části desky je řádek s podlahou. Hráč ve svém tahu zvolené dlaždice z výloh přemístí do jedné přípravné řady. Všechny přebývající kostky, které se mu do řady nevejdou, umístí na podlahu. Cílem hráčů je co nejrychleji zaplnit každou přípravnou řadu (nikoliv všechny dohromady) jednou barvou, neboť po jejím zaplnění smí ve fází obkládání a bodování začít plnit mozaiku napravo. Za každou dlaždici na podlaze hráč body ztrácí. Dlaždice prvního hráče je sem vždy umístěna též. Sice hráče penalizuje stržením bodu, ale za to mu obvykle umožňuje sebrání většího množství dlaždic ze středu stolu. Také mu garantuje, že v příštím kole si bude z nabídky vybírat jako první.

Když již není z čeho vybírat, začne druhá fáze obkládání a bodování. Nejprve ve směru od shora dolů hráči kontrolují přípravné řady, a z těch, ve kterých je zcela plno, přesunou jednu dlaždici ležící zcela napravo přípravné řady do mozaiky na stěně. Tato dlaždice je položena na jí barevně odpovídající pole a zbylé dlaždice v řádku jsou odstraněny dočasně ze hry (po využití všech 100 dlaždic se z nich zformuje nová nabídka ve váčku). Každá dlaždice v tu chvíli svému mistru přinese body za všechny dlaždice nalézající se v daném řádku a sloupci. Na závěr si hráči odečtou body za dlaždice na podlaze a ve třetí fázi zformují nové nabídky výloh pro následující kolo.

Černá dlaždice z prvního řádku přinese hráči dva body, modrá dlaždice z druhého řádku pouze bod, neboť nesousedí s jinou dlaždicí. Mentolová dlaždice bude již za pět bodů, neboť bude přiložena nejen ke stávající modré a žluté dlaždici v řádku, ale i k nové modré ve sloupci. Černá v rámci sloupce přinese body tři právě díky dvěma dlaždicím umístěným v tomto stejném tahu. Červené dlaždice nezaplnily přípravnou řadu, takže do mozaiky se červená zatím neposouvá.

Jakmile někdo dokončí řadu ve fázi obkládání, nastane po dokončení fáze závěr hry. V něm si hráči připíší bonusové body za dokončené řady (2 body), sloupce (7 bodů) a vyložení všech pěti kusů dlaždic jedné barvy do své mozaiky (10 bodů). Jak jste již pochopili, v každém řádku a sloupci je každá barva právě jedenkrát, proto docílit užití všech pěti dlaždic a zároveň nebodovat vykládání dlaždic pouze po jednom bodu je obtížné. Od tohoto principu se odvíjí též pokročilá hra, kterou si můžete užít díky druhé straně hráčských desek. Pravidla jsou stejná, ale zformování mozaiky je čistě na vás. Musíte však stále dodržet výše uvedené pravidlo, že v každém sloupci a řádku se každá barva vyskytne právě jednou.

Zhodnocení

Azul jsem úspěšně téměř půl druhého roku ignoroval. Když jsem si tři roky zpět prohlížel katalogové nabídky českých vydavatelů a speciálek, často na mě vykukoval. Znovu a znovu. Podle obrázků jsem ho shledával relativně pěknou hrou, ale vzhledem k nabízené abstrakci předraženou. Ostatně se jednalo o dvojnásobnou cenu Nova luny a trojnásobek Patchworku. Ale vzhled dlaždic a iritace nesouměrných přípravných řad na jedné straně a souměrné mozaiky na straně druhé mi nedaly spát. Tak jsem přijal pozvání kamarádů k oddychovému zahrání Azulu po odpoledni plném intrik, plánů a budování ekonomiky na velké mapě. Výsledek?

Hned jsem se nadchl. Ceny her se od těch dob zvýšily a s abstraktními hrami se roztrhl abstraktní pytel. Přesto po Azulu čas od času sáhnu, aby mi dělal radost. Pravidla jsou jednoduchá až geniální, rychle vysvětlitelná. Neustále se něco děje. Člověk soupeří s druhými, ale cítí se být odměňován díky principu rozebírání dlaždic z výloh. Hra vaši mysl příjemně zaměstná již v základní hře, ale nepřetěžuje vás. Několik partií za sebou vás neunaví a na zážitku neubere. Pokročilá varianta vás zaměstná ještě víc a vzpomenete si při ní na sudoku. Ale není nutné to prožívat jako nesmiřitelný boj. Azul vyvolává spíše pocit, že si stavíte poklidně hrady z písku. Občas vám chybí dostatek materiálu, ale stavba stále roste.

Insert, který by ani nebyl potřeba. Zaujme na něm, že 9 podtácků výloh je uloženo opticky ve stejné úrovni, neboť levý otvor pojme výloh pět, zatímco pravý zvýšený pouze čtyři.

Komponenty jsou nádherné. Pro mě rozhodující byla váha dlaždic. Nejsou z kartonu ani lehkého šizeného plastu. Když jich v dlani třímete vícero, pronesou se s pocitem, že držíte kupu skutečných (byť na pohmat umělých) kamínků. Cena Azulů je pořád vysoká, ale produkce přítomných dílů je drahá. Jsem zastáncem tvrzení, že nemusíte mít doma všechny Azuly, ale alespoň jeden určitě užijete. Zajděte do nějaké herny, vyzkoušejte si všechny varianty a pak si jednu či dvě vyberte.

Základní Azul bývá také srovnáván s kostkovou Sagradou. Obě hry odvisí od náhody rozlosovaných dlažek/kostek a umožňují hráčům škodit soupeři. V Azulu se toho při správné konstelaci dá využít více, neboť správným tahem soupeře poškodíte v získávání bodů (nemůže vzít dlažky pro efektivní umístění) i v udělení záporných bodů (zbudou na něj ve větším množství dlažky neupotřebitelné). V Sagradě v případě zmocnění se soupeřem chtěné kostky mu neovlivňujete okamžité bodování, ale spíše jeho možnost postupu se dál rozvíjet po mřížce, a v případě jeho smůly mu váš tah zhatí až bodování závěrečné. Obvykle má ale čas na vaši akci reagovat.

Vlevo deska pro základní hru s nastaveným vzorem barevné mozaiky, vpravo druhá strana desky s šedým prostorem pro mozaiku dle hráčovy invence.

Azul je zábava pro rodiny i zkušené stratégy, která rozvíjí logické myšlení a představivost vzhledem k uspořádávání mozaiky. Pokud hledáte o krapet těžší hru z hlediska možných kombinací, pak je to hra pro vás, v opačném případě zvažte Sagradu. Občas se setkám s názorem, že Sagrada nabízí větší herní variabilitu, nicméně ta je daná kartami vitrín, které vám určují vzorec mozaiky. V Azulu je jedna strana předurčená/stejná, tu druhou si můžete vždy vystavět zcela znovu a nově dle svých aktuálních kombinačních představ. Jelikož celá mozaika 5×5 není nikdy dokončena, neexistuje vzorově jedno řešení. Hapticky obě hry poskytují zcela odlišný zážitek. Jak říkám, zkuste nějakou hernu a hned budete moudřejší.

V příští recenzi se podíváme na Azul: Vitráže Sintry, který vykročil nečekaným směrem v rozšíření základní mechaniky. Naší recenzi Sagrady si můžete přečíst zde.

.

Azul získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti MindOK.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

2 Replies to “Azul”

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: