Renata Landgrafová

Redaktor
renata.landgrafova@riseher.cz

Jak dlouho se deskovkám věnuješ?

Už jako malá jsem nikdy neodmítla příležitost zahrát si deskovku, naopak jsem s nimi neustále všechny otravovala… Nic moc tehdy nebylo, tak jsem si vymýšlela různé varianty klasického člobrda: na několika deskách, s více barvami na hráče, prostě cokoli, aby hra nebyla jen o házení kostkou, ale také o rozhodování a i se špatným hodem se dalo něco dělat. Kdykoli pak někdo vytáhl hru, byla jsem u toho. Naplno jsem se ale k moderním deskovkám dostala až se svým přítelem zhruba přes šesti lety. V deskoherním koníčku se navzájem podporujeme, což je super, ale také to dost leze do peněz.

Kolik her máš ve své sbírce?

Kolem 200, nepočítám-li samostatně rozšíření

Jaký je tvůj oblíbený typ her (např. euro, válečné, ameritrash atp.)?

Já jsem eurovkářka, a čím komplexnější to euro je, tím lépe. Baví mě hledat možnosti a uzpůsobovat herní strategii neustálým změnám. Ráda hraju i detektivky nebo hry s dobrým příběhem, přítel mě naučil vidět příběh i ve wargames, i když mě tam někdy dovedou pěkně vytočit kostky (ale zase sledovat své vojáky, jak se pod rouškou tmy snaží proplížit kolem nepřátelských kulometů, je zážitek, u kterého zapomínáte dýchat…) Vyloženě mi nesedí škodící a blafovací hry.

Jaká jsou tvá oblíbená herní témata (např. sci-fi, fantasy atp.)?

Tak tady vypálím na první dobrou „sci-fi a fantasy“, načež si uvědomím, že to doma hrajeme relativně málo (nepočítám-li D&D). Hodně mě baví dobře zpracovaná historická témata, hry s přírodní tématikou bývají zase vizuálně krásné. Pokud je téma dobře zpracované, nakonec beru asi cokoli (baví mě třeba i Brass, byť téma „průmyslová revoluce“ by mě samo o sobě spíš odradilo). Zatím se mi úspěšně daří odrážet přítelovy pokusy pořídit (jakékoli) vláčky, to je téma, které mě vážně netáhne.

Kterou deskovku jsi hrála poprvé v životě a kterou jako první koupila?

Nevím, která byla první, ale jako dítě jsem hrála všechno, co bylo k dispozici: Smolíčka pacholíčka, Loupežníky, měla jsem maďarskou stolní košíkovou, dodnes si pamatuji, že se jmenovala Kosárlabda játek. Hodně jsme hráli karty a pak hru Logik, na niž jsem si vzpomněla u Panství hrůzy. Samozřejmě Dostihy (už mi domů nesmějí, ani z nostalgie). První hra, kterou jsem si sama koupila, byl karetní Munchkin s hromadou rozšíření (vlastně ne sama, pořídili jsme si to dohromady se skupinou, s níž jsme to tehdy hráli).

Jak často hraješ hry a kolik času hraním trávíš?

Odhaduji průměrně kolem 20 partií a 40 hodin času, ale mění se to podle toho, co nás zrovna „chytlo“. Někdy jsme těch 40 hodin schopni dát za týden…

Kdo jsou tví nejvěrnější deskoherní spoluhráči?

Přítel Michal, naštěstí se většinou i shodneme na tom, co nás baví… Poslední dobou se nám daří se pravidelně scházet v partě 4 – 5 hráčů kolem Tomáše (Tomovo herní okénko), takže hrajeme i jiné hry než jen dvojkovky. A děti už nám také dorostly do zdatných spolu- či proti-hráčů.

Hraješ i jiné hry než deskové – jaké?

Kromě deskovek asi nejvíce času trávím s Dungeons & Dragons, teď se pomalu připravuju i na roli gamemastera. Počítačové hry hraju ráda, ale v poslední době málo. Měla jsem ráda klasické klikací adventury, u těch moderních akčních mám problémy s bojem: když týden nehraju, zapomenu, jak se to ovládá, a musím začít od nuly… Teď se pomalu plazím na střídačku King’s Bounty II a Divinity: Original Sin, tahové boje jsou super, to se zapomenout naštěstí nedá a je to víc o rozmýšlení než o rychlosti. Moc ráda mám i „živé“ únikovky.

Jaká je tvá profese nebo jaká činnost vyplňuje největší část tvého běžného dne?

Profesí jsem egyptolog, čtu dva a půl tisíce let staré texty a učím hieroglyfy.

Co bys označila za svůj největší dosavadní životní úspěch?

Nalezení alespoň jakés-takés životní rovnováhy.

Čemu dalšímu kromě hraní se ve volném čase věnuješ?

Když to počasí dovolí, jezdím na motorce. V rámci zachování fyzického i duševního zdraví máchám železnou koulí. Čtu – cokoli (poslední dobou hlavně detektivky, ale konečně vyšlo pokračování mého oblíbeného Mycelia a v poličce na mě čeká také Bílá voda od Kateřiny Tučkové, tak si dám od detektivek na chvíli pokoj). Protože jsme se nedávno přestěhovali a máme zahradu, tak mě začalo bavit grilování. Takže sleduju YouTube a zkouším napodobovat tamní experty. Potom mě hodně baví kolo a cvičení, ale to od narození dcery šlo stranou. Jak ale starší syn roste, tak věřím, že to zase brzo půjde a bude chodit se mnou. Rád se taky kouknu na nějaký seriál nebo film a pak samozřejmě výlety s rodinou, kde alespoň jedno dítě nepláče.

Oblíbené jídlo a pití?

Začnu pitím, kvalitní víno a dobrá káva. Jídlo pálivé, mám ráda vietnamskou, thajskou a indickou kuchyni. Nejjednodušší a skvělé jídlo na domácí vaření jsou spaghetti aglio olio, to můžu kdykoli, pokud jsou v tom čerstvé a dobré chilli papričky.

Jaký je tvůj oblíbený hudební žánr nebo skupina?

Symfonický a power metal, ať už klidné věci jako třeba Leave’s Eyes a Midnattsol, nebo divočiny typu Powerwolf. U práce poslouchám soundtracky, většinou z Elder Scrolls nebo Assassin’s Creed.

Jaká je tvá vysněná dovolená?

Na motorce a na pohodu, po okreskách, krásným krajem a bez plánů. Cesta je cíl, kam nás silnice zavede.

Co by sis přála dostat od Ježíška?

Psychické i fyzické zdraví pro mé blízké i pro mne. To ostatní nějak zvládneme a hry si stejně pořídíme dřív, než si o ně stihneme napsat Ježíškovi…

Co bys o sobě ještě ráda čtenářům prozradila?

Bydlím u dvou černých mazlivých kocourů, Merlina a Flokiho. A jsem fanda tetování, mám tři a přemýšlím o dalších…