Michal Roučka

Redaktor
michal.roucka@riseher.cz

Jak dlouho se deskovkám věnuješ?

Můj úplně první kontakt s deskovkou je opředen velice hezkými vzpomínkami. Vzpomínám na to dodnes, a byl to pro mě tehdy neuvěřitelný zážitek. Jednalo se o Carcassonne a tenkrát to byla žhavá novinka. S děckama jsme to hráli pořád dokola, a asi díky téhle hře jsem se o deskovky začal zajímat. Před tím bylo samozřejmě člověče, které jako deskovku neberu a nesnáším ho. Na dovolených pod stanem jsme ho hráli pořád dokola a tím se mi dosti zošklivilo. Hned za člověče jsou žolíky. Na základce jsme ke konci roku dost rozjížděli Bang a každá hra byla super. Srazily se dvě lavice a v maximálním počtu dobro lovilo zlo a obráceně. Nějak výrazněji jsem se začal věnovat deskovkám v roce 2015, a to především díky pořadu Deskoherna. Ten se objevil na Streamu a charismatický PJ v něm představil několik her. Dost to na mě zapůsobilo a začal jsem se o deskovky více zajímat. Začátkem prosince roku 2020 jsem pak napsal svou první recenzi worker-placementu Steam Time.

Kolik her máš ve své sbírce?

Momentálně je to 88 her. Nicméně toto číslo pořád roste, stejně jako můj wishlist, a jsem za to rád. Místo se vždycky najde. Ten pocit při rozbalování hry je prostě skvělý. Někdy si jen vytáhnu nějakou hru a prohlížím si komponenty. Je to fajn se štrachat v deskovkách.

Jaký je tvůj oblíbený typ her (např. euro, válečné, ameritrash atp.)?

Rozhodně ameritrash. Poskytuje mi nejlepší herní zážitek. Ponořit se do příběhu a zbytek nechat náhodě je pro mě to pravé. Navíc se mi hrozně líbí figurky a jejich malování. Začalo to Descentem a ten je pro mě stále jedničkou. Pořád mě hrozně baví. Párkrát za rok zahrajeme celou kampaň, a i když je to na celý víkend, je to super. Euro si také dám, ale musí tam být pro mě zajímavé téma, nějaké komponenty či mechanismy. Válečné hry mě nijak zvlášť neberou.

Jaká jsou tvá oblíbená herní témata (např. sci-fi, fantasy atp.)?

Jako první bych rozhodně jmenoval fantasy. Pak fantasy a za ním fantasy. V podstatě je mi ale jedno, jaké má hra téma, když ladí s mechanikami a hezky se hraje. Jakékoliv téma je lepší než abstraktka.

Kterou deskovku jsi hrál(a) poprvé v životě a kterou jako první koupil(a)?

Jak jsem psal výše, první zahranou deskovkou byl Carcassonne a byl to tehdy opravdu silný zážitek. První hru jsem si koupil v osmé třídě a byl to Bang i s rozšířením Město duchů (tehdy jiné nebylo). Rozšíření jsem přikupoval tak, jak vycházely. Dodnes to všechno mám a občas si rádi Bang zahrajeme.

Jak často hraješ hry a kolik času hraním trávíš?

Hraním vyplňuji poměrně dost večerů. Když nedávají v telce nic extra a děti už spí, jde na stůl deskovka. Sem tam také proběhne nějaké větší sezení o víkendu. Kdybych měl být co nejpřesnější, řekl bych tak 4 večery v týdnu po dvou hodinách a nějaký ten víkend. Když chci napsat recenzi a hru si pořádně proklepnout, hraji i víc.

Kdo jsou tví nejvěrnější deskoherní spoluhráči?

Kamarádi z táborů. Buď hrajeme právě na táboře, nebo se sejdeme někde u piva a deskovky.

Hraješ i jiné hry než deskové – jaké?

Hraji CETEH. Zkratka pro celotáborovou hru, kterou vymýšlím a realizuji každý rok pro 60 dětí. Vloni jsme měli například téma Jumanji. Vzorem nám byl film s Robinem Williamsem, ve kterém se také hraje deskovka. Dříve jsem hodně hrál hry ze série COD, dnes už na to není tolik času a nemám na dnešní počítačové hry potřebné vybavení. Docela dost jsem hrál i online RPG – Shakes and Fidget.

Jaká je tvá profese nebo jaká činnost vyplňuje největší část tvého běžného dne?

Pracuji jako revírník u Lesů ČR. Jsem lesník a starám se o zhruba 1500 hektarů mě přiděleného lesa. Doma se pak snažím vykonávat funkci otce a manžela.

Co bys označil(a) za svůj největší dosavadní životní úspěch?

Své syny Máru a Lukyho. Pak asi že se mi podařilo najít hodnou, hezkou a chytrou ženu. Kdybych měl být tematický, pak to bude oslovení ze strany Říše her a následné přijetí do redakce.

Čemu dalšímu kromě hraní se ve volném čase věnuješ?

Vzhledem k mému oboru se ve volném času věnuji myslivosti, lépe řečeno lovecké kynologii. Myslivec bez psa není myslivec. Práce se psy je velice návyková a moc mě baví s nimi lovit. Konkrétně mám dva kluky křepeláky. Další zvířátka, které mám jsou včelky. Jsou pro mě velikou inspirací a práce s nimi mě neskutečně uklidňuje. Když už jsem v lese pořád a rád chodím, tak se věnuji i trampingu. Pravda v trochu modernějším a odlehčeném pojetí. S tím souvisí i pořádání letního tábora pro děti, který máme vždy prvních 14 dní prázdnin. Mimo toto se věnuji rodině, sportu, knihám, filmu a občasnému vaření.

Oblíbené jídlo a pití?

Mám moc rád koncept burgeru. Nemyslím tím fastfoodový, ale ten, který připraví pořádný kuchař a je vyrobený poctivě. Mám moc rád i kebab v „naší“ kebabárně, kde si pečou svůj chleba, a to pak má úplně jiný rozměr. No a v neposlední řadě nepohrdnu ani pořádným řízkem, smaženým na sádle. Ideálně s dobrým brambůrkem máslem maštěným. Tyhle ňaminky pak rád spláchnu pivem nebo kvalitní kávou protlačenou do šálku pořádným tlakem. Jinak tekutiny doplňuji vodou. Sladké nápoje moc nemusím.

Jaký tvůj oblíbený hudební žánr nebo skupina?

Rád poslouchám SKA, country a rock. V mladším věku jsem byl dost vyhraněný a jiný hudební styl, než ten můj byla blbost. Teď už jsem podstatně tolerantnější a nevadí mi žádná hudba. Jen aby to dávalo smysl a mělo to rytmus. Pokud bych měl jmenovat nějaké interprety, pak by to byl Jindra Kejak, kapela Sto zvířat a kamarád Standa, který dost slušně válí na kytaru.

Jaká je tvá vysněná dovolená?

S rodinkou a nějak v pohybu. Nejraději jezdíme do hor, kde se procházíme. Zatím jsem měl vždy jedno z dítek na zádech v krosně. Snad jednou nebudou muset nosit oni mě. Hodně dovolené také věnuji vandrům, kdy s kamarádem Tomajdou obrážíme naši zemičku. Sice v batohu honím každý gram vybavení, ale občas se tam vejde nějaká hra. Například hry ze série Tiny Epic jsou na to jako dělané.

Co by sis přál(a) dostat od Ježíška?

Něco, co mi udělá radost. Vánoce jsem měl asi jako každé dítě vždy hodně rád. Teď bych je klidně oželil, a moc mě ten vánoční shon nebere. Už mi to tak nějak nic neříká. Navíc tyto svátky pro mě připravují hodně práce navíc, což máme s rybáři stejné. Stále někdo chce stromeček, jmelí a chvojí. Nicméně sledovat reakce dětí při rozbalování dárečků toto všechno přebije. Takže bych si přál, aby kluci měli z dárečků radost a aby si užili krásné Vánoce.

Co bys o sobě ještě rád(a) čtenářům prozradil(a)?

Jsem rád, že vás zajímá, kdo pro vás píše články. Díky, že jste to dočetl/a až sem. Děkuji, že nás čtete!